Flor vážně působí jako ledová královna a tu přezdívku si vysloužila od svých kolegů právem. Umí být tvrdá, neúprosná, chladná a vždy si stojí za svým názorem. Není radno ji přesvědčovat o opaku. Dohádala by se s vámi do morku kostí, protože je výbušná a když ji někdo naštve, lituje toho. Jako bývalá zápasnice má velmi dobrou fyzičku, její rány jsou dost tvrdé a mířené přesně. Aby ale nemlátila každého na potkání, chodí se vybít do posilovny. To je její odreagovačka, jak říká. Buď se uklidní s železy v rukou při poslechu hudby ze sluchátek, nebo si zabuší do boxovacího pytle a vše ze sebe jednoduše vybije. Tráví tam čas denně, ihned po práci ze sebe sundá kostýmek nebo uniformu, převlékne se do sportovního, případně nasadí rukavice a jde. Baví ji to a je to na ní dost vidět. Na toto téma se dokáže bavit i hodiny. Nečiní jí to žádné potíže. Naopak, čemu nerozumí, o tom se baví nerada. Sice vás vyslechne, ale na výrazu její tváře, jde vidět, jak ji to "baví". Neumí se totiž přetvařovat, tím pádem u ní člověk hned ví, na čem je. Je také upřímná a někdy až moc. Proto ji moc lidí rádo nemá. To ji však netrápí. Dávno přestala řešit, co si o ní myslí okolí. Obzvláště, když byla nucena velmi brzo opustit rodný domov a odstěhovat se daleko.
Otec alkoholik a její povahy se holt nesnesly a když ho jednoho dne našla mlátit matku, tak se jí zatmělo před očima a zbila ho tak, že skončil na JIPce. V ten den odešla z domova nadobro, ale také objevila MMA.
Časté návštěvy zápasu způsobily to, že si to zkusila sama a byla v tom fakt dobrá. Byl to skvělý způsob, jak ventilovat vztek. Sice se to okolí moc nelíbilo, ale ona neřešila. 
I díky tomu se naučila vypouštět pomluvy jedním uchem tam a druhým ven. Právě z toho důvodu jim ani sama nevěří. Nesoudí lidi podle minulosti. Když slyší něco o nějakém člověku, nejprve si sama zjistí, kde je pravda, než by ho dopředu odepsala skrz řeči. Umí být také pěkně zlá, až agresivní, když někdo mluví špatně o někom, na kom jí záleží. Zvlášť, když vypouští ze svých úst lži. To vyloženě nesnáší. Těch blízkých osob však moc není. Flor si totiž jen tak někoho k tělu nepřipustí. Tedy, dokáže se s člověkem bavit, ale sama mu o sobě prozradí jen to, co uzná za vhodné. Jen málo lidí zná její minulost, která není zrovna růžová a není na ní nic k chlubení.

Co se týče práce, bere ji sakra vážně a tráví v ní většinu času. Vždy se snaží onoho pohřešovaného člověka najít a pokud možno živého. Do této práce se opřela a rozhodla se pro ni potom, co skončila se zápasením a chtěla dělat něco smysluplného. Proto do hledání vkládá veškerou svou energii i čas. Když se povede člověka najít, má velkou radost. Naopak, když ne, i po letech ji to trápí. Nedává to však znát. Své emoce uzavřela hluboko uvnitř sebe a vypouští je, až je někde o samotě. Čas od času se prostě potřebuje vybrečet někde v koutě. Protože i ta tvrdá slupka sem tam praskne. 

Dokonce dokáže být i dobrá rádkyně. Avšak nejraději pracuje sama. Kolegové ji většinou brzdí a nemá příliš velkou trpělivost, aby je učila vše od začátku a případně za ně napravovala chyby. Na to nemá ani čas. Obzvlášť při takové práci, kde se chyby nepřipouští. Pravdou je, že se bojí spíše opakování minulosti. To by ale nepřiznala.
Někdy si vezme případ až moc k srdci a častokrát je na hraně porušení zákona. Zvláště ve chvílích, kdy se do něj vrhne po hlavě. Chce za každou cenu hledanou osobu najít a jedná na vlastní pěst. Když má totiž stopu, jde po ní a nikdo a nic jí v tom nezabrání. I u výslechů bývá ten "zlý polda", kdy se s nikým nemaže a nevěří nějakým báchorkám nebo předstíranému pláči. Na ten je přímo alergická a často jím opovrhuje.
Nenechá se opít rohlíkem, ani obalamutit sladkými řečmi. Na Flor se musí chytře. Není hloupá a už vůbec ne naivní. Vždy chce dokázat, co jí člověk říká. Ať už je to cokoliv. Prostě chce důkaz místo slibů. Přece jen se říká sliby - chyby...