Carlos žije v El Paradiso skoro celý svůj dospělý život. Jako mnoho jiných kdysi přijel za zábavou a pronásledovat štěstěnu a jako mnoho ostatních o vše přišel. Protože se ale nikdy neměl ve zvyku vzdávat, zůstal v latinské čtvrti a ke se seznámil s Danielou a postupně se jim podařilo získat dost prostředků k otevření vlastního baru. Carlos se ke svým zákazníkům chová jako k vlastním dětem - nabízí ucho k poslechu, rameno na vyplakání i pomocnou ruku. Ale jen do doby, dokud se tyto jeho "děti" drží nepsaných pravidel Atrapasueños, Lapače snů, protože když je poruší, neváhá jim to dát razantně najevo.